Pamětihodnosti

---

• KUCHYŇKA

  Jde o bývalý lovecký altán, který je součástí rozsáhlé parkové úpravy severozápadně od empírového zámku Lázeň. Jde o jedinečný prvek komorní parkové architektury. Na místě se při „panských honech“ občerstvovali jejich účastníci.

• U SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO

  Polychromovaný pískovec z 1. pol 19. století. Dnes na místě dochovaný pouze původní podstavec, sochu na konci 19. století nahradila plechová kaplice s obrázkem světce. Původní socha je umístěna ve Starém zámku, v Expozici farnosti Chudenicka.

   

• U SVATÉ TROJICE

  Boží muka u silnice z Chudenic do Lučice nedaleko zámku Lázeň. Lidé jí říkají Svatá trojice. V dřívějších dobách byl pod tímto pomníkem ovocný sad. Dnes je odtud překrásný výhled do krajiny.

• CZERNINOVA DOUGLASKA

  Nachází se v arboretu Americká zahrada. V roce 1843 zde byl poprvé vysazen jedlovec tisolistý (Pseudotsuga menziesii) neboli douglaska. Tento exemplář se nám zachoval do současnosti. Dle posledního měření, které proběhlo v květnu 2010 je výška kmene 32 m, výška celého stromu 34,8 m, obvod kmene 572 cm a obvod koruny 68 m.

• CHUDENICKÁ LÍPA S KAPLIČKOU

  Jde o chráněný památný strom, který vítá všechny, kdo přijíždí do Chudenic od Klatov. V roce 1866 byla lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) zasazena u kapličky jižně od vsi pro připomenutí konce rakousko-pruské války. Lípa rostoucí na rozhraní povodí řek Radbuzy a Úhlavy v nadmořské výšce 500 m má obvod kmene 370 cm a výšku 15 m (měření 2004). Chráněna je od roku 1978 pro připomenutí historické události a jako krajinná dominanta.

   

• MAGNOLIE U STARÉHO ZÁMKU

  Byla vysazená kolem roku 1910 a dodnes je zdejší ozdobou zámku. Pozoruhodné na ní je, že kvete dvakrát do roka

• ZÁMECKÁ LÍPA

  Je chráněný památný strom na terase před hlavním vstupem do Starého zámku. Byla zasazena roku 1776, při přestavbě zámku. Zdravá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste v nadmořské výšce 495 m. Obvod jejího kmene měří 388 cm a koruna sahá do výšky 20 m (měření 2004). Chráněna je od roku 1978 pro svůj vzrůst a věk.Tato lípa není jediná v okolí Starého zámku. Na jižní straně nádvoří roste 150 let stará lípa. Čtyři lípy u zdi k vinárně byly vysazeny po parcelaci pozemků. Vysazovali je dcera MUDr. Šetky, Liběna, s dědečkem Zoubkovic - zaměstnanec při velkostatku Czerninů z Chudenic, a tokolem roku 1920.

• ŠKOLA

  První dochovanou zprávu o chudenické škole máme teprve v roce 1651. Další zprávu o škole uvádí nejstarší kronika: jak nejstarší pamětníci Chudenic vypravují, sloužila za školu nepatrná chaloupka čp. 16, tzv. „Kašovna“. Po vyhoření v roce 1837 byla škola přestěhována do čp. 42, do stavení u kostela a zde byla postavena budova peněžního ústavu „Kampelička“ a po převzetí MNV tu byla zřízena obřadní síň. V nové škole byly zřízeny již dvě třídy, byt pro farního pana učitele a byt pro pomocníka „učitelského mládence“. Ten se ovšem musel spokojit s nepatrným kumbálkem na půdě. V letech 1857 – 1859 byla tato budova přestavěna na jednopatrovou směrem jižním a přestavba budovy do nynější podoby byla dokončena 10. října 1899. Plány a rozpočty vyhotovil stavitel Jan Valečka, stavbu provedl Josef Čížek st., stavitel – oba z Chudenic. Nová budova měšťanské školy byla postavena v letech 1926 – 1928 staviteli Josefem Čížkem a Václavem Valečkou a slavnostně otevřena 28. října 1928. Měšťanská škola ale byla založena dříve a otevřena již v březnu 1921. Kromě tříd ve školní budově čp. 42 byly zřízeny nouzové učebny v hostinci u Baláků a v Mariánském domě. V roce 1927 byla škola přeměněna na újezdní školu měšťanskou, k níž byly přiškoleny obce: Chudenice, Bezpravovice, Lučice, Slatina, Chlumská, Trnčí, Kámen se Zderazem, Strýčkovice, Křenice, Přetín, Kaničky. Mimo to docházely do ní děti z Balkov, Poleně, Poleňky, Mlýnce, Zdeslavi, Rudoltic, Černíkova, Vílova, Pušperka a Ježov. Ve školním roce 1929 byl zřízen 4. ročník tzv. Jednoroční učební kurs. Do školního vyučování nepříznivě zasáhla 2. světová válka. Škola byla přeměněnana hlavní s 8. ročníky s povinným vyučováním jazyka německého. V roce 1944 musela být uvolněna pro uprchlické německé děti hlavní nová školní budova čp. 215, později pro německé uprchlíky stará školní budova u kostela. Nouzově se střídavě vyučovalo ve 4. třídách (1 v Kampeličce, jedna v Mariánském domě, jedna v sokolovně a jedna ve skladišti u nynější pošty). Po osvobození v roce 1945 byl měněn i školní obvod a jednotlivé obce zařazeny postupně k osmiletým středním školám a pozdějším základním devítiletým školám podle okresů. Žactvo ze zrušených škol v Křenicích, v Poleni a částečně i z Ježov (z Chlumské a Trnčí) bylo převedeno do Chudenic.

• CHUDENICKÁ BAŽANTNICE

  Přibližně 4 km jižně od Chudenic, za obcí Lučice, se nachází tzv. Bažantice, která byla založena roku 1719 šlechtickým rodem Czerninů z Chudenic a její areál zabíral mimo lesa i zemědělskou půdu a sahal dřevěným oplocením až k zámeckému parku Zámku Lázeň nad Chudenicemi. V areálu je krásné sídlo fořta, soustava malých pstruhových sádek se dvěma rybníky na Bezpravovickém potoce. V pozdějších letech při zrušení nedalekého poutního kostela sv. Wolfganga byla postavena z kamene kostelního zdiva obvodová zeď obory a rozloha celé bažantnice byla výrazně zmenšena. Bažantnice leží v nadmořské výšce 450 m, o rozloze 17,9 ha a je chráněným územím od roku 1933. Předmětem ochrany jsou smíšené lesy, 300 let staré duby s průměrem kmene 250 cm a obvodem až 6 m. Na skladbě dřevin patrná snaha lesníka docílit jejich pestrostí dokonalého prožitku při lovu. Zajímavá barokní stavba bývalé fořtovny, dosahující rozlohy malého zámku, dnes bohužel chátrá. Je jistě zajímavé, že Chudenická bažantnice byla příčinou úsměvného konfliktu mezi vrchností a poddanými, jaký neměl v českých dějinách patrně obdobu. Tomu nesváru bylo dáno jméno „Kozí vojna“. Jak již sám název konfliktu napovídá, byla roztržka vyvolána zvířaty u nichž by člověk sotva hledal nějaké válečné umění - kozami. Koza totiž byla jedno z mála hospodářských zvířat, které bylo dostupné i obyčejnému chalupníkovi, a tak se není co divit, že i v Chudenicích jich bylo dostatek. Chudenické ženy je vyháněly na pastvu tak, jako se to dělo kdekoliv jinde. A stávalo se, že kozy si došly pro nějakou tu „chuťovku“ až do Bažantnice, kde ovšem nadělaly veliké škody. A tak si správce Bažantnice Martin Babka ve svém dopise z roku 1734 stěžuje čerstvé vdově po Františkovi Josefovi Czerninovi hraběti z Chudenic, Marii Isabele, že „ ...pro kuroptví a bažanty chráním trní na mezích, ale všechno mi spásly ty ženské s kozami, i to boučí pod Pušperkem a u Lotrova, i smrkové sazenice skousat nechaly a do směsky pro bažanty, sotva vzešla, dvacet koz zahnaly. Proto prosím, aby náležitě byly potrestány, nebo ať bažantnici zruší, protože čtyřicet koz sežere kde co v lese zeleného“. Stížnost nezůstala bez Bažantnice zachycená cca v roce 1935 odezvy. Hraběnka Isabela Czerninová, rozená komtesa Merode–Westeloo vydala okamžitě nařízení, že z panství musí kozy zmizet, s tím, že si je mohou ponechat jen ti nejchudší. Bylo sepsáno celkem 247 kusů dobytka, z čehož muselo být 123 utraceno. Koncem května 1735 počala rebelie, jaká neměla v Čechách obdobu. Byli dokonce napadeni i hraběcí úředníci, kteří právě chtěli uvítat hraběnku Isabelu při příjezdu do Chudenic. Panský hejtman Bretschneider byl zajat i se dvěma mušketýry, které dav hodil do rybníka a hraběnku uvítal jen rozzlobený zástup vesničanů s mečícími kozami. Hraběnka patrně pochopila, že přeci jen přestřelila a vzpoura byla přehodnocena na „náhodu“ a kozy se již dále utrácet nemusely. V pozdějších hlášeních se úředníci zmiňují již jen o tom, že „kozy se na panství jen v mírném počtu chovají a myslivci škody pokutují“. Bažantnice byla ohrazena kamennou zdí a na „kozí vojnu“ se zapomnělo. Dnes již jen místní název „Kozí plácek“, nebo také „Kozí prd“ upomíná na místo, kde se vrchnosti dostalo od poddaných zajímavého uvítání.

• KAROLÍNINA LOUKA

  Karolínina louka byla založena po roce 1843 Eugenem I. hrabětem Czerninem z Chudenic, který byl také zakladatelem chudenického parku u zámku Lázeň. Hrabě Czernin z Chudenic cílevědomě upravoval okolní krajinu spolu se zahradníkem Karlem Zahnem, lesmistrem Baselem a profesorem botaniky Ladislavem Čelakovským. Louka byla pojmenována po ženě Jaromíra hraběte Czernina z Chudenic, syna Eugena. Jaromír zde má také svůj strom, jehož umístění není s jistotou známé, dle ústního podání pamětníků tuto louku využívala rodina Czerninů k projížďkám na koni, k procházkám, ale také k hospodářskému využití pro sklizeň sena.